Low-carb strava vs. hormony

Jak si ženské hormony rozumí se sacharidy? Může nízkosacharidová dieta hormonální hladinu harmonizovat nebo ji naopak naprosto rozladí?

„A pak se mě gynekoložka zeptala, jestli nedržím nějakou dietu.“

Tahle věta by se mohla stát mantrou žen na diskuzím fóru s názvem „Snažíme se o miminko“. A vy už určitě tušíte, jak to bude s hormonální hladinou během diety.

Je určitě chvályhodné snažit se o optimalizaci svojí váhy, low-carb strava bezpochyby pomohla tisícům žen zbavit se nadbytečných kilogramů. Není ale na čase přidat k jasným benefitům tohoto stravování také reálná rizika? V lidském těle totiž, jednoduše řečeno, všechno souvisí se vším. A hormony patří k nejcitlivějším mechanismům našeho organismu. V mnoha ohledech reagují i na opravdu drobné odchylky či stresové podněty. Logicky tedy musí přijít otázka…

Co se děje s hormonální hladinou během low-carb a keto diety?

Teorie o tom, že minimalizace příjmu sacharidů a navýšení dávek zdravých tuků vede k hormonální rovnováze, je bohužel zcela mylná. A těch důvodů je hned několik:

• tyto diety většinou nezajistí dostatečnou dávku vlákniny, která je pro produkci a rovnováhu hladiny hormonů naprosto klíčová;
• drastické omezení dávek sacharidů představuje pro tělo značný stres, vlivem stresu je produkován tzv. stresový hormon kortizol, ten mimo jiné vede například ke katabolizaci (rozkladu) svalové tkáně a současně brzdí hubnutí, takže v závěru pak dieta (jestliže je pro tělo velkým stresujícím faktorem) vůbec nemusí splnit očekávání;
• nízké dávky komplexních sacharidů naruší produkci serotoninu, progesteronu i metabolismus inzulínu, což se následně projeví ve formě výkyvu nálad, zvýšeného výskytu akné či nejrůznějších gynekologických potíží od endometriózy až po syndrom polycystických ovarií (PCOS);
• řadu negativních projevů sledují při nízkosacharidových dietách ženy v perimenopauze a menopauze, dochází u nich ke zhoršení nepříjemných příznaků, k urychlení odbourávání svalové hmoty i ohrožena je i hustota jejich kostí;
• zvýšený příjem tuků může vést k navýšení produkce estrogenu, což je stav spojovaný s nárůstem váhy. Současně vyšší hladina estrogenu narušuje činnost štítné žlázy a opět vyvstává riziko, že váha půjde spíše nahoru než dolů. 

Hormonální systém žen je velice citlivé soukolí, v němž změna v jedné části zákonitě spustí reakci těch ostatních článků velmi komplikovaného řetězce. Ve vazbě na restrikci v příjmu sacharidů jednoznačně hrozí, že drastickým omezením extrémně zvýšíte hladinu stresových hormonů, takže vzroste produkce estrogenu a potlačí se činnost štítné žlázy. Tím se dá zjednodušeně vysvětlit skutečnost, že některé ženy na low-carb či keto dietě zpočátku skvěle hubnout, pak se ale dostaví stagnace a v závěru jde váha dokonce nahoru. 

To jsme se ovšem věnovali „pouze“ vlivu na tělesnou hmotnost. Jak napověděla věta v úvodu, narušením hormonální rovnováhy dochází k celé řadě dalších poměrně závažných potíží. 

Je ovlivněna schopnost otěhotnět?

Rozhodně ano. Pokud je dieta drastická a dlouhodobá, projeví se i prostřednictvím poruch menstruačního cyklu. Jestliže chce žena navíc otěhotnět, měla by si uvědomit, že plodnost je velmi křehká záležitost. Pokud má v těle ženy vyrůst nový život, musí k tomu mít organismus optimální podmínky. Dieta ale bývá vnímána jako zátěž a ohrožení. Jestliže omezení příjmu sacharidů trvá hodně dlouho, rozhodně se tím nevytváří podmínky pro otěhotnění. Zmiňovaný nárůst hladiny kortizolu mimo jiné potlačuje produkci hormonů důležitých pro udržení plodnosti. 

Současně dochází vlivem dlouhotrvající tvrdé diety k nepravidelnostem v menstruačním cyklu, případně k naprostému vynechání menstruace (tzv. amenorrhea). 

Příčinou nejčastěji bývá:

• příliš nízký příjem kalorií, 
• výrazný úbytek na váze,
• silný stres či 
• nadměrné tréninkové dávky. 

Dokonce se mluví o tom, že za vynecháním menstruace stojí i nízká hladina hormonu leptinu, produkovaného tukovými buňkami. Vědci se domnívají, že k udržení normální menstruačního cyklu je třeba zachování určité hladiny leptinu. Jeho hladina ale při dlouhodobém nedostatečném příjmu energie klesá a domino efekt následně vede k problémům s otěhotněním. 

Jak odhadnout dávku sacharidů potřebnou pro udržení pevného zdraví

Většina odborníků je toho názoru, že sacharidy by měly tvořit kolem 50 % energetického příjmu. Pak je zajištěn:

• normální menstruační cyklus, 
• adekvátní hladina energie potřebná pro důležité funkce těla a 
• prostředí vhodné pro harmonizaci metabolických pochodů. 

Za určitých okolností je možné ženám doporučit nižší příjem sacharidů (40-45 %), který prospívá zejména těm, jenž trpí nadváhou, inzulínovou rezistencí, kvasinkovým onemocněním, některými neurodegenerativními chorobami (Alzheimerova či Parkinsonova choroba), diabetem či epilepsií. 

Dejte přednost „sníženému“ před „nízkým“

Pravda je tedy taková, že ženský hormonální systém velmi citlivě reaguje na příjem energie, konkrétně i na dávky sacharidů. Strava postavená na extrémně malém množství sacharidů může vést k problémům s plodností a k dalším zdravotním potížím. Řada odborníků se shoduje, že výrazně zdravější než low-carb dieta by byla lower-carb strava, tedy taková, která vychází ze sníženého, nikoliv nízkého příjmu sacharidů. Ale ani samotné sacharidy není potřeba vyřazovat ani snižovat za podmínky, že bude dodržen kalorický deficit.

Jakkoliv je pochopitelné, když se člověk s nadváhou snaží tento problém řešit, je vždy třeba brát v první řadě ohled na zdraví. Při méně drastické dietě se budete k výsledkům dopracovávat delší dobu, ale zase s větší jistotou, že vaše tělo bude po celou dobu adekvátně fungovat. 

Zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22004525/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7053439/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17851226/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25467843/